Byl příjemný, slunný a větrný podzimní den, který přímo vybízel k tomu nesezdět doma. Vzduch voněl spadaným listím a svěžím větrem, který jako by volal: „Vezměte kabáty, boty i dětství za ruku a poďte ven!“ „Pojďte, dětští i velcí, na kopci to bude dneska pořádně létat!“ zvolala s úsměvem, když zapínala dětem bundy. Sledujíc předpověď … Číst dál
Patříte k lidem, kteří by se pro druhé rozdali, ale na sebe často zapomínají? Mnohdy věříme, že když budeme hodní a chápaví, svět nám to vrátí. Jenže co dělat, když na každou vaši snahu odpoví jen tísnivé ticho? Někdy musíme prožít těžké chvíle a narážet na nefunkční vzorce, abychom pochopili, že ta největší rebelie nespočívá … Číst dál
Jedno ráno při úsvitu slunka si sedím na svém malém balkoně a tiše pozoruji probouzení „naší malebné“ vesnice. Slunko pomalu vychází, ptáci radostně pozpěvují a již svým mláďatům chystají potravu, pánové venčí své pejsky před odchodem z domova do svého zaměstnání a děti si ještě hezky pospávají v postýlkách, jelikož se píše měsíc červenec období … Číst dál
Tento příběh není jen vzpomínkou na chvíle, kdy mi bylo nejtěžší. Je to svědectví o tom, že když přestaneme bojovat s vlastním osudem a začneme naslouchat tichému hlasu uvnitř nás, začnou se dít věci, které racionální mysl nedokáže vysvětlit. Když promluví intuice: Jak mě životní zkoušky a síla přírody dovedly k osudovému setkání Znáte ten pocit, kdy máte od samého … Číst dál
Občas nás život zavede na místa, kam bychom se zdravým rozumem nikdy nevydali. Mě zavedl mezi žraloky. Netušila jsem, že právě tam, v hlubinách oceánu, najdu klid, po kterém jsem tak dlouho toužila. Potápění mezi žraloky: Jak jsem našla klid tváří v tvář strachu SÍLA. DO NEZNÁMA. ÚMYSL. POHYB. Čtyři slova, která mi vířila hlavou jako mantry. … Číst dál
Tento příběh ukazuje, že i za největší ztrátou se může skrývat nový začátek. Protože právě ve chvíli, kdy máme pocit, že jsme přišli o všechno, se někdy objeví to nejcennější. Když vám život během vteřiny sebere všechno, sledujte, co přijde pak Seděla jsem v autě a sledovala, jak z mého domu zbývá jen doutnající ohořelé torzo. Hasiči pomalu balili hadice. … Číst dál
Když se mlhavá stagnace promění v odhodlání, starý les ukrytý v údolí odhalí své tajemství. Někdy je největší odvahou nechat minulost odejít a naslouchat tomu, co si pamatuje kámen. Vlhký podzimní vzduch se nad malebnou vesnicí téměř nehýbal. Hustá mlha tiše objímala krajinu, proplétala se mezi starými stromy, míjela sad s drobnými kapličkami a u zapomenuté studánky pomalu vstupovala do … Číst dál