Nastal čas, na který dlouho čekáme – zářijový nástup do mateřské školy. Mnoho rodičů prožívá obavy a strach. Přiznám se, že i já cítím obavy. Můj syn na mně hodně visí a jen tak k někomu nepřijde. S příchodem prvních dní ve školce, s velkou odpovědností a s pracovními povinnostmi moje mysl spadla do jednoho velkého víru. Večer usínám s obrovskou únavou.
Ptám se sama sebe: Jak v sobě probudím vnitřní sílu a zvládnu to? Máte někdo zaručený návod, jak rychle a bezpečně překonat odloučení? Tyto otázky mi v hlavě znějí jako ozvěna.
Pak si říkám: Dost. Musím se zastavit, chytit dech a zklidnit se. Objevuji svou vnitřní sílu a věřím, že všechno zvládáme. Vždyť jak dítě uvěří v úspěch, když uvidí nejistotu v nás? Můj syn se učí rychle, vidí mé reakce a postupně si v novém prostředí nachází své místo. V budoucnu nás čeká ještě mnoho životních výzev. Společně jim porozumíme a projdeme jimi. Začátky přinášejí těžké chvíle, ale věřím, že zvládnutý měsíc oslavíme jako radostný milník.
Jak zvládnutelný je adaptační měsíc v MŠ
A dokázali jsme to! První i druhý týden úspěšně končí. Moje nasazení nese ovoce, i když lepší výsledky si ani nepřeji. Jdeme pomalými krůčky, ale postupujeme vpřed. Prožít adaptační program na vlastní kůži přináší úžasnou zkušenost. Dnes vidím chování svého syna v prostředí školky v novém světle. Mohu ho na vše ještě lépe připravit.
To nejdůležitější, co mi tato lekce dává, znamená oboustranné vnímání, pochopení a vzájemné učení. Tato fáze nás dokázala dokonale propojit v hlubší souznění. Nedovolíme oslabení vzájemné důvěry. Zjišťuji, že nejsme v pasti. Dítě i rodič postupují systematicky, dávají věcem čas a kladou si malé cíle. Malí i velcí do školky vstupují s obavami. S trvalou podporou, trpělivostí a péčí průvodců ale všechno zvládne každý.
Důvěra a klid jako klíč k úspěchu
Vlastně nemáme strach. Zbytečně nezmatkujeme a zachováváme klid. Být několik hodin bez dítěte a naskočit do pracovního koloběhu představuje pro mámu náročnou zkoušku. Nemůžeme své děti sledovat věčně na dálku. Jednou musíme do světa vstoupit společně i každý zvlášť. Najednou vstupujeme do školního i pracovního systému a zjišťujeme, že všichni zvládáme více, než si myslíme.
S odstupem času vidíme, jak čas ve školce ubíhá. Získáváme jistotu a pevnou půdu pod nohama. Překonali jsme všechny obavy a na konci tohoto měsíce přichází spokojenost. Syn si našel nové kamarády, hračky a objevil spoustu zajímavých věcí. Prožíváme velmi intenzivní období, ale děláme přesně to, co potřebujeme – nepotlačujeme emoce, procházíme tím a dosahujeme spokojenosti.
S lidským, klidným a jemným přístupem zvládáme měsíc adaptace tak, že na něj budeme rádi vzpomínat. Nemáme strach. Posloucháme svůj vnitřní hlas a věříme, že všechno dopadne dobře.
